Petr Plecháč (archiv)

Petře, můžete nám říct, čemu se aktuálně v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd věnujete?

Posledních pár let jsem se věnoval určování autorství básnických textů pomocí strojového učení. Právě o tom dokončuju knížku, která by měla vyjít někdy v zimě. S mým dlouholetým spolupracovníkem Robertem Kolárem jsme letos začali pracovat na projektu zabývajícím se kvantitativní analýzou verše generace Josefa Tomana. Vedle toho pak ještě na Univerzitě v Basileji spolupracuji na projektu zabývajícím se kvantitativní analýzou francouzsky psané poezie.

Díky průlomovému objevu v oblasti autorství Shakespearova díla jste v současné době na vědecké scéně tak trochu celebritou. Zažil jste s ohledem na svou budoucí akademickou kariéru nějaký formativní okamžik už na magisterských studiích v Olomouci?

Takových okamžiků, které formovaly moje budoucí odborné zaměření, bylo jistě mnoho a odehrávaly se jak na přednáškách a seminářích na filozofické fakultě, tak při dlouhých debatách s kolegy v oblíbených olomouckých hospodách.

Co byste vzkázal současným maturantům? Mají jít za svým snem nebo uvažovat především pragmaticky?

Neodvažuju se komukoliv radit v takhle závažných otázkách. Dovolil bych si jenom poznamenat, že dnešní kritéria nemusí být za pár let vůbec validní. Třeba aplikace neuronových sítí byla v lingvistice ještě před nedávnem doménou několika málo „podivínů“. Dneska je to oblast s neuvěřitelně širokým komerčním využitím.